Autor představuje v originální a moderní podobě komiksu život a dílo českého vědce Jana Evangelisty Purkyně především dětem školního věku. Tohoto velikána nám závidí celý svět, přesto se však v anketě Největší Čech (v roce 2005) umístil až na 40. místě, mezi malířem Alfonsem Muchou a fotbalistou Pavlem Nedvědem. Především našim nejmladším je tedy potřeba význam, myšlenkovou kapacitu a rozsah díla této renesanční osobnosti opakovaně připomínat.

Na základě dostupné literatury a zevrubného prostudování dosud neznámých archivních pramenů nám autoři podávají nový, překvapivý portrét politika, který vedle své lidové, veřejností určené masky, měl ještě jinou tvář, temnější a složitější. Vedle neznámých faktů z jeho soukromého života, stejně jako ze života rodiny TGM, přináší kniha také zasvěcený pohled do zákulisí československé zahraniční politiky, na jejímž utváření se Jan Masaryk ve své době výrazně podílel.

Kulomety - plně automatické zbraně na puškové náboje se mezi světovými válkami právem staly symbolem hospodářské vyspělosti Československé republiky. Největší zásluhu na tom měl konstruktér Václav Holek, který od roku 1925 pracoval pro zbrojní továrnou v Brně. Počínaje legendárním lehkým kulometem ZB vz. 26 se z této spolupráce zrodila řada modelů, jež svými parametry patřily ke světové špičce.

Vzpomínky Bohuslava Andrše, rodáka z vesnice Česká Alexandrovka u Oděsy, jsou mimořádným dokladem temných událostí 20. století: sovětské kolektivizace, Velkého teroru, a především bojů na východní frontě druhé světové války, jichž se zúčastnil coby příslušník 1. čs. armádního sboru. Jeho svědectví o cestě ze severní Bukoviny do Prahy a citované paměti spolubojovníků a rodinných příslušníků jsou výjimečným vyprávěním – podávají totiž válku i návraty po ní pohledem obyčejných mužů, otevřeně a bez heroizace.

Deník N ve spolupráci s historiky popsal osudy lidí, o něž normalizační režim opíral svou moc nebo kteří se stali výmluvnými symboly jeho praktik. Od známých jmen, která se mnohdy dokázala pružně přizpůsobit polistopadovým poměrům, po řadové „pěšáky“, kteří stáli spíše stranou pozornosti médií a veřejnosti – ať už pracovali pro Státní bezpečnost, působili u Pohraniční stráže, nebo byli tváří režimem podporované kultury.

Nenastal čas podívat se na bájné postavy českých dějin trochu kacířským pohledem? Renomovaný historik Petr Charvát s pomocí poznatků archeologie, religionistiky a dalších vědních oborů zasazuje mýty našeho dávnověku do širších souvislostí. Jaké je skutečné historické pozadí proslulých vyprávění o českých dějinách? Poutavé pátrání po Krokovi, Libuši, Přemyslovi a dalších legendárních postavách tak přináší mnohá nečekaná zjištění.

Kniha Zmizelá Šumava vypráví 21 příběhů o životě a místech, která na dnešních mapách Šumavy už nenaleznete. Do osudů obyvatel na pomezí českoněmecké hranice totiž nemilosrdně zasáhly „velké“ dějiny 20. století, nejprve obě světové války, poté odsun německých obyvatel, neprodyšné uzavření hranice a vytvoření vojenského výcvikového prostoru Dobrá voda, kterému musely ustoupit nuceně vysídlené obce i osady.

Život a doba významné šlechtičny Polyxeny z Lobkovic, politicky aktivní, nábožensky zapálené a hospodářsky úspěšné ženy na pomezí mezi renesancí a barokem.

Knižní sbírka fascinujících případů obětí totalitní zvůle v Československu přináší pestrou mozaiku mapující všechno, co obyvatelé této země ve 20. století prožili: války, nacistickou a sovětskou okupaci, komunistické lágry, monstrprocesy, ale také vzepjetí proti totalitě. Pohnuté osudy, v kterých se zrcadlí jednotlivé éry našich dějin, jsou mnohdy napínavější než smyšlené thrillery. Zvláště jímavé jsou příběhy těch, kdo byli pronásledování jak mocí nacistickou, tak komunistickou.

Nová Husákova biografie z pera historika Michala Macháčka sleduje dlouhou kariéru posledního prezidenta komunistického Československa od samých počátků, zaměřuje se na Husákův původ a rodinné zázemí, mládí, studia a vstup do Komunistické strany Československa, jeho působení za války a za Slovenského národního povstání, v poválečné politice, jeho odsouzení v procesu se slovenskými „buržoazními nacionalisty“, úspěšně završené úsilí o rehabilitaci a postupný návrat na mocenské výsluní.

Rok 1951 patří k těm, které opravdu nemají dobrou pověst. Politické procesy jsou v plném proudu, studená válka zuří na obou stranách železné opony. Jenže i v těch nejtemnějších časech existují střípky radosti. A tou největší je vždy příchod nového života. Desetitisíce těch, kteří právě tehdy spatřili světlo světa, mohou zavzpomínat - a jejich blízcí s nimi - na dobu, kdy docent Skála vymýšlel celosvětově uznávaný koncept protialkoholních stanic a ve školách se objevily žákovské knížky.

Rok 1962 už nikoho nenechává na pochybách, že kolo dějin se otáčí. Destalinizace jede na plné obrátky – z Letné mizí generalissimův pomník a Stalinova třída se stává Vinohradskou ulicí. Jako houby po dešti se po celé zemi objevují divadla malých forem a týdeník Mladý svět vypisuje první ročník ankety Zlatý slavík.

Třicet tisíc obětí, přeplněné nemocnice, zavřené školy, sporná politická rozhodnutí. Ale také hrdinství zdravotníků a naděje na ukončení krize v podobě očkování. Další vlny koronavirové pandemie zasáhly Česko nebývale tvrdě. Vojtěch Gibiš a Michal Kubal v autentické kronice opět propojili data, svědectví klíčových aktérů a informace, které dosud nikde nezazněly. Výsledkem je neopakovatelné svědectví doby – dramatické a drsné jako měsíce, jež popisuje.

Společnost Post Bellum ve sbírce Paměť národa dokumentuje osudy, na které se zapomnělo či zapomenout mělo, a vypráví je dál. Kniha Nezapomeňte vycházející z této unikátní sbírky nabízí např. do dobového kontextu zasazený životní příběh rytíře českého disentu Luboše Dobrovského, státníka, vlastence a Evropana Karla Schwarzenberga, s kultovní Jazzovou sekcí neodmyslitelně spojeného Čestmíra Huňáta, ale i dalších, méně známých hrdinů.

Pohnutá životní pouť manželů Ady a Jiřího trvala bezmála sto let a byla neobyčejně barvitá a dramatická. Vedla napříč bouřlivým 20. stoletím přes jižní přímoří Rakouska-Uherska do Prahy, Brna, Posázaví, komunistických koncentráků, až do Kanady. Jiří, filolog a přírodovědec, byl učitelem, muklem, spisovatelem, vědcem a ke konci života se dočkal mnoha ocenění. Adin příběh, ač prožila téměř celý život v domácnosti, nebyl o nic všednější a hledání domova, pro 20. století tak typické, jim bylo vlastní neustále.

Erich Kulka, jeden z hlavních svědků osvětimského procesu, sleduje a zaznamenává reportážní a faktografickou formou proces s osvětimskými vrahy ve Frankfurtu nad Mohanem. Ukazuje cestu, jež vedla od eutanázie přes genocidu až k továrně smrti v Osvětimi. Podrobně popisuje zařízení koncentračního tábora, nelidské zacházení s vězni, jejich hromadné usmrcování. Zevrubně reprodukuje usvědčující svědecké výpovědi, jež odhalují otřesné zločiny esesmanů, líčí portréty souzených zločinců i postoj soudců a obhájců.

Pamatujete si na dobu, kdy jste každou sobotu obědvali u Volejte řediteli, v neděli nakupovali nanuky u Family Frostu a odpoledne koukali na nové díly Beverly Hills 90210? Pak je tato unikátní publikace právě pro vás. Těšit se můžete nejen na mimořádně pestré vzpomínky osobností, ale také na charakteristiku různých oblastí devadesátkové éry – od gastronomie, módy nebo erotiky až po nezapomenutelné sportovní a hudební události.

Kniha historika a spisovatele Vlastimila Vondrušky vypráví čtivým a přitom fundovaným způsobem o proměnách život staré Šumavy. Je doplněna téměř stem unikátních dobových fotografií ze sbírek Muzea Šumavy v Sušici. Autor prostřednictvím příběhů a citací z dobových pramenů představuje rozmanité skupiny tehdejších obyvatel, ať již to jsou rolníci, dřevaři, skláři, pastýři nebo pašeráci a lupiči.

Rok po smrti Stalina a Gottwalda, šest let po „Vítězném únoru“. Čtyřicet let po Sarajevu… Rok 1954 navenek působí nehybně, ale přece se něco děje. V ČSR vrcholí třetí vlna politických procesů, nálada ve společnosti se však mění. V obchodech je toho víc a ceny se snižují. Větší volnost dostává lidová zábava. Plesy, šibřinky, veselice. Tančí se – skoro všude. Otevírají se parky kultury a oddechu. I na mezinárodní scéně jsou patrné známky uvolňování. Co dalšího se tehdy dělo? Pojďte si to připomenout!

Každého roku přibývá bohužel dost umělců, jejichž životní příběh se uzavřel, a oni už také mají své čestné místo na filmovém nebi vedle svých předchůdců či kolegů. Autor hodnotí každý herecký vklad do zlatého fondu české kinematografie a přináší i méně známá fakta o šťastných či truchlivých životních momentech slavných osobností, jakými bezesporu byli a jsou Jan Tříska, Květa Fialová, Jiří Kodet, Petr Čepek, Jiřina Jirásková, Míla Myslíková, Jiří Krytinář a mnoho dalších herců.

Třetí pokračování úspěšné série autora Vladimíra Lišky Ženy českých panovníků, které čtenářům přiblíží životní příběhy čtrnácti manželek českých panovníků. České kněžny a královny zůstávají často ve stínu svých manželů a jen tu a tam se některé z nich vynořují z toku času jako výrazné osobnosti. Autor vyobrazuje jejich životy především v souvislosti s osudy a činy jejich mužů, a čtenáři tak předkládá ucelený a výstižný obraz doby.

Humorně vyprávěné příběhy z prvního tisíciletí českých zemí od pobytu Keltů a Markomanů na našem území přes příchod Slovanů vedených praotcem Čechem až po konec vlády Boleslava II. Příběhy známé z podání klasiků překvapí originálními pointami, příběhy vybájené jsou čtenáři předkládány v zábavné formě. To vše autor podává nevázaným jazykem 21. století a glosuje z pozice současníka...

Životopis druhého pražského arcibiskupa a prvního kardinála z českých zemí z pera přední znalkyně českých středověkých dějin

Žijí mezi námi a vždy žili – skuteční hrdinové, na které se velmi brzy zapomnělo, či zůstali dosud úplně neznámými. Je však též mnoho vpravdě překvapivých hrdinských příběhů ze života poměrně známých osobností či příběhů opravdových hrdinů, kteří stáli na okraji dějinných událostí, ale zůstali téměř neznámými. Poznejte v novém světle Oldřicha Nového, Josefa Skupa, Aloise Jiráska, ale i další lidi, na které by historie neměla zapomínat.

Jak probíhaly obě okupace, co se dělo během komunistického puče nebo kdo stál za sametovou revolucí? Novinář Karel Pacner popisuje ty nejvýznamnější události z dějin Československa v historických i politických souvislostech. Bonusovým materiálem jsou pak nové poznatky získané z odtajněných archivů tajných služeb. Objevte klíčové okamžiky, které se za krátkou dobu existence státu zapsaly do historie.